Členové České speleologické společnosti v důsledku rozvinuté proti poustevnické fobie si nepočínají správně, když se mnou mlčí. To totiž umím jako mlčící poustevník udělat taky. Je to špatná hulvátská, totalitní, nedemokratická, sektářská praktika, která povede ke stále většímu mému vítězství. Oni totiž mlčí ze zbabělosti. Mlčení s mnichem modlitby, meditace, tzn. s poustevníkem jednoznačně je jejich špatná strategie. Konečně se svobodně nadechnu bez České speleologické společnosti. Zase se mne bojí, a to je dobře, neboť mají černé svědomí, nikoli Lásku. Měli by se omluvit a začít mluvit pěkně s úctou a nabízet protislužby – to je má dobrá rada pro ně nad zlato. Jinak vás toto zlo nevraživého mlčení rozloží ve dví. Mlčení mnoha členů ČSS je totiž od Zlého ducha. Ale mlčícího poustevníka neumlčíte! O tom nemůžete ani snít. Ať žijí opravdu svobodná Acta Speleohistorica, na místo článků u sobců v redakci Speleo.cz! Jsem přesvědčen, že ty nejšťastnější roky v Moravském krasu mne teprve čekají. Nevím jak vy, já všechny své peníze věnuji a investuji do své publikační tvorby o dějích v Moravském krasu. To bylo poslední varování kam jde předsednictvo i členové ČSS.

V dobré vůli jsem udělal další chybu, když jsem mu na usmířenou zaslal PDF své knihy "Medailónek k uctění jeskyňáře Arnošta Hlouška." Překvapil mne jak byl na tento můj altruistický počin negativní a zlý. Hned mne odsoudil za něco co vůbec necítím, že se prý povyšuji tím že zveřejňuji četné fotografie nejen Arnošta Hlouška, ale i své osoby. K tomu bych rád dodal, že výzkum Habrůvecké plošiny neprováděl jako hlavní výzkumce Arnošt Hloušek, nýbrž já Gyaneshwarpuri. Je to sice kniha zasvěcená Arnoštovi, přesto jsem si dovolil své nejvýznamnější fotografie z výzkumu a poustevnictví na Závrtu u Habrůveckých smrků a z Děravky pro historii taky zveřejnit. To jsem opravdu netušil, že mé fotografie Martina Golce rozezlí. Domnívám se po tomto jeho novém ataku, že je duševně z pohledu mé filozofie bohužel nemocný, tak jako mnozí členové jeho ZO 6-01 Býčí skála, Kolbábek, Svozil mladší i starší a spol. Ať mi prominou, že upřímně vyjadřuji svůj názor na jejich duševní rozpoložení a vyjadřuji svůj odpor vůči jejich neustále pokračujícímu útisku, například vě věci kradení mých křížků zanechávaných průběžně k uctění poustevníků v jeskyni Kostelík u Býčí skály, neboť je pravděpodobné že i ten dosud poslední kříž zasvěcený svatému Františkovi z Assisi již zcizili. Vůbec nevěřím v jejich upřímné obrácení od své zlé a velice hříšné minulosti ve vztahu ke mě. Opakuji po sté: mě Býčí skála vůbec nezajímá, nezajímá mne jejich halštatské pohřebiště na principu černé magie vyžadující lidské obětiny. Jen bych byl rád kdyby mne nechali na pokoji plnit svou duchovní funkci poustevníka v této krajině a nechali na Kostelíku napokoji mé kříže k poctě poustevníků, kteří v této jeskyni působili. Nechci se od jeskyňářů nakazit zlým duchem, proto jsem Alešovi Pekárkovi, jednateli ZO 6-01 nedávno sdělil, že na Býčí skálu se v nejbližších sto letech nechystám, i když děkuji za jeho předčasné, nebo naopak již bohužel pozdě vyslovené pozvání na prohlídku jeskyně Býčí skála. Měl mne pozvat na Býčí skálu když jsem jeskyňařil na Habrůvecké plošině a vše by se rázem vysvětlilo a urovnalo. To však úmyslně neučinil. Nevím co bych dnes na Býčí skále měl dokazovat! Mě jeskyňáři z Býčí skály vůbec nezajímají a budu rád, když ani já nebudu zajímat je.

Maminka je totiž stále v nemocnici na dlouhodobém pobytu. V sousedním pokoji sice žije můj mladší bratr Vojtěch, ale s tím se nestýkám, neboť bývá vulgární a jeho životní filozofie se scvrkla na neustálé hraní počítačových her. A to se kdysi považoval za velkého bojovníka a stoupence křesťanského filozofa Anthony de Mella. Já sám si na vánoce zakoupím asi pitzu, pokud ji někde seženu. Taky se možná na štědrý večer zastavím v čajovně Chajovna na Bobův čaj. Samozřejmě, že stále příležitostně hraji u Minoritského chrámu Páně v Brně na flétnu jako pouliční muzikant, čímž si vydělám na své četné sponzorské aktivity ve prospěch dobročinných organizací a něco zbude i na mé živobytí, například na každodenní džus z čerstvě zakoupených pomerančů. Samozřejmě že na vás myslím v Lásce a s úctou a negativní Moravský kras mi tuto pohodu duše rozhodně nevezme.

K tomu Juraj Dubovec píše: "Kostelík, jak známo je mimo jiné lezeckou lokalitou. V roce 2005 navrtal novou cestu P. Kubík&spol. Nese název Rockquiem obtížnosti 6+ RP. Jako třešničku umístili k vrcholovému slaňáku krásný zvon, který je odměnou pro zdatné lezce, kteří mají možnost si nahoře zazvonit. Asi se to neděje často, ale zvoní krásně. Tak,tak to je.

Tato kniha výjde tiskem v malém nákladu pro archivy, knihovny a speleologické skupiny v Moravském krasu již 8. ledna 2026, tedy ani ne za měsíc!

Já jsem z tohoto zjištění horolezců velmi rozechvělý. Považuji tento zvon na Kostelíku za veliký poklad. Kdo ho tam asi umístil? Jak je starý? A co tím chtěl někdo zvěstovat? Též by mne zajímalo, zda na Kostelíku dosud visí můj kříž, který jsem tam na jaře zavěsil...

V podstatě si připadám jako dávný kartuzián, kteří svou službu Bohu a lidem vyjadřovali psaním knih na úkor fyzické služby. To proto aby šli stále více v samotě nerušeně do svého nitra. Tak to cítím i já. V samotě a tichu jsem jako ryba ve vodě. Je to má životní potřeba a meditace. Z tohoto Ticha čerpám svou inspiraci k životu poustevníka, který stále přemýšlí co by měl dalšího vykonat. Po zásluze jsem byl někým mírně kritizován, že příliš často zakládám a ruším své weby. Ale je v tom nějaký Vyšší Pořádek a pořád to někam směřuje. Proto prosím nekritizujte mne zbytečně. Děkuji Vám.

Pravděpodobně opustím své weby na Webnode a nechám je zaniknout. Místo nich budu provozovat zdarma své osvědčené subdomény, které se mi stále více líbí.

Dnes jsem se rozhodl spontánně to zrealizovat, neboť nejsem spokojený s docházkou na svůj profesionální web zpravyzkrasu.cz. Z tohoto důvodu jsem tento profesionální web zanechal svému osudu, jakkoli je řádně zaplacený s rozhodnutím pokračovat pokorně dědouškujícím způsobem na této subdoméně. Nemám totiž co se týká dění v Moravském krasu žádné velké ambice cokoli zaznamenávat. Budu psát jenom o svých meditacích, filozofii která ke mě v krasu přichází a svých procházkách touto krajinou. Samozřejmě, že přicházejte sem dál. Opouštím PHP. Jsou to zbytečně vyhození velké peníze. Ať žije HTML podle jakpsatweb.cz!!! Web poustevnik.org o mé spiritualitě jsem se však rozhodl ponechat v PHP profesionálně draze zaplaceně u Webnode, neboť zde cítím velký potenciál růstu tohoto webu. Zbytek ukáže čas.