Všech těchto ekologů, ochránců přírody a lesníků si jako lidí samozřejmě vážím, opravdu jsou kvalitní jako úředníci a mám je rád (obzvláště RNDr. Antonína Tůmy), přesto nemohu přenést přes své srdce jak se chovají k živé i neživé přírodě CHKO Moravský kras z moci svých razítek, ovšem se souhlasem tohoto všelijakého státu, i to jak stále zneužívají svých kompetencí například vůči mě poustevníkovi. Umožňuji ze zákona této společnosti velkotěžbu stromů za jidášovský peníz do své kapsy, dále zabíjení jelenů a další zvěře ve velkém, aby zásobili zapáchajícím, masem hospody a rozličná restaurační zařízení, dále je tu například pokračující intenzivní těžba vápence uvnitř CHKO, což toto všechno je již ve fázi (státem povoleného) drancování chráněné krajiny. A na druhé straně je samozřejmě útisk a šikana nás tradičních lesních společenstev jako tuláků, zálesáků, trampů a též poustevníka například za tradiční, vcelku neškodný ohníček někde v jeskyni, nepovolení řádné, tzn. dřevěné poustevny pro modlitbu a meditaci někde v ústraní lesa apod. Z těchto důvodů jsem se již začal domnívat, že je za tím nějaký démon ekologů, či sám Satan. Poustevník rozhodně nemá v Moravském krasu na květech ustláno. Nebudu tedy s pasivní rezistencí již s nikým z nich kamarádit ani spolupracovat, neboť jsem svobodný člověk a nepotřebuji jít do chomoutu s nikým ve světě. Vy až do smrti čekáte na něčí milosrdenství, ale toho se od nich nikdy nedočkáte. Tak maříte své životy útrpným mlčením a čekáním na vyslyšením svým srdečních proseb a práv. "Oni" však mají z duchovního hlediska nemocná srdce, a proto zbytečně spoléháte na jejich lásku, omluvu, odpuštění a milosrdenství. Z těchto důvodů jsem přešel do opozice těchto mocenských struktur v Moravském krasu, dokonce i České speleologické společnosti, která je extrémně negativní společností a kterou proto považuji za jakousi nedemokratickou zájmovou sektu v krasu na úrovni jeskyní, která uzavírá ve svých temných blátivých útrobách mnoho opravdu vnitřně nesvobodných lidí. Oni se však považují za prý svobodné bytosti v tomto nevolnictví nelásky a nenávisti. To se týká i novokněze P. Jána Lajčáka ze Křtin tvrdého srdce typu katolický farizeus, který se chová ke mně netolerantně a nesnášenlivě, neuznávajíc například má autorská a objevitelská práva, která jsem nabyl za třicet let průzkumu, dokumentace a objevování podzemí nyní "jeho" kostela chrámu Panny Marie ve Křtinách. Má výtka se týká i filozoficky nadaného ředitele Školního lesního podniku Křtiny doc. Tomáše Vršky, který mi nevychází vůbec vstříc. Dokonce se považuje za podzemního trampa, ale neopodstatněně, to by se musel chovat naprosto jinak a nemohl by vést takový kolos kupčící s přírodou! Ne, nebudu se takovými lidmi ve funkcích této zkažené společnosti vůbec zabývat a budu zde dál radostně a šťastně žít jako již nic neznamenající poustevník, stranou lidské společnosti a bez jejich kompetencí, bez "jejich" uznání tzn. požehnání. Zajisté se za ně ve své meditační jeskyni ve skrytosti pomodlím aby snáze procitli ze svého opojení mocí a prohlédli ke své hrůze jak ve skutečnosti žijí. Je to věcí ve svědomí nás všech zúčastněných, a proto nikomu neustoupím ve věci morálních, filozofických a etických principů a práv, podložených meditačním způsobem. Klidně si myslete, že jsem někdo jako Martin Luther z něhož se rozvinul protestantismus ve své kritice ve věci svědomí velmocenských struktur, které byly ve své době tak zažité, že se téměř všem jevily být normální. Z takovýhle začátků se rodí revoluce, která smete neetické mocipány!

Členové České speleologické společnosti v důsledku rozvinuté proti poustevnické fobie si nepočínají správně, když se mnou mlčí. To totiž umím jako mlčící poustevník udělat taky. Je to špatná hulvátská, totalitní, nedemokratická, sektářská praktika, která povede ke stále většímu mému vítězství. Oni totiž mlčí ze zbabělosti. Mlčení s mnichem modlitby, meditace, tzn. s poustevníkem jednoznačně je jejich špatná strategie. Konečně se svobodně nadechnu bez České speleologické společnosti. Zase se mne bojí, a to je dobře, neboť mají černé svědomí, nikoli Lásku. Měli by se omluvit a začít mluvit pěkně s úctou a nabízet protislužby – to je má dobrá rada pro ně nad zlato. Jinak vás toto zlo nevraživého mlčení rozloží ve dví. Mlčení mnoha členů ČSS je totiž od Zlého ducha. Ale mlčícího poustevníka neumlčíte! O tom nemůžete ani snít. Ať žijí opravdu svobodná Acta Speleohistorica, na místo článků u sobců v redakci Speleo.cz! Jsem přesvědčen, že ty nejšťastnější roky v Moravském krasu mne teprve čekají. Nevím jak vy, já všechny své peníze věnuji a investuji do své publikační tvorby o dějích v Moravském krasu. To bylo poslední varování kam jde předsednictvo i členové ČSS.

Protože je to spolek démonů a hulvátů, založených na alkoholu, podobný zájmové sektě. Mě jejich prokleté mlčení a nekomunikace stáda vůbec nezajímá, já se jen směji , protože to lechtá, tato jejich strategii se nakonec obrátí proti jim samotným. Takový je zákon karmy všude ve vesmíru. Jenom ti, kteří budou mít pokoru se dočkají mého přátelství, jinak nikdo v Moravském krasu. Speleologické poznání je nezajímavé z hlediska konečného Poznání cestou jógy. Proto se ho definitivně zříkám. A jsem opravdu šťastný, že mne tento spolek hulvátů nepříjímá mezi sebe. Česká speleologická společnost má doživotní mravní problém ve svědomí v důsledku svých chybných názorů a nehumánních rozhodnutí. Věřil jsem v lásku, ale v Moravském krasu na lásku už nevěřím. Nedoufám, že by v Moravském krasu láska někdy zvítězila, sektáři. Na ČSS patří bič mé vivéky, jemného rozlišování pravdy, světla a temnoty vašeho ega.

V roce 2010 jsem z vlastní vůle zrekonstruoval chátrající Klostermannovu studánku na Rudicko-Habrůvecké plošině v Moravském krasu. Opravu jsem provedl s vlastní uměleckou invencí k poctě Panny Marie Křtinské. Ale za tento altruistický pozitivní počin jsem byl vzápětí pronásledovaný a trestně stíhaný zlými silami této lidské společnosti. Lesníci ze Školního lesního podniku Křtiny na mne totiž arogantně podali trestní oznámení a mou rekonstrukci památníku studánky provedenou v dobré víře, že prospěje jejímu vzhledu nazvali "vandalským činem", čímž mne znevážili a odsoudili k pokutě 30000 Kč, které jsem ŠLP Křtiny musel z rozhodnutí soudu nakonec zaplatit! Navíc mi hrozili pobytem za mřížemi v délce jednoho roku! Takto zneužívají své pozice vlivní lidé ve funkcích k útisku duše nebohého poustevníka v Moravském krasu, i když by vůči němu takto vůbec postupovat nemuseli !